APOLLÓN A DAFNÉ.

 Už jsme si mnohokrát říkali, že velkým námětovým zdrojem pro umění byla antická mytologie. A tak samozřejmě došlo i na krásnou báji o Apollónovi, slunečním bohu a krásné vodní nymfě (víle) Dafné. Ta se sličnému bohu velmi zalíbila a toužil po ní, ale Dafné Apollóna nechtěla, a tak před ním prchala a prosila boha Dia, aby ji před Apollónem zachránil. Ten její prosby vyslyšel a právě když už ji chtivý bůh dostihl, Dafné proměnil ve vavřínový strom.

Pro inspiraci tu máte krásnou dynamickou sochu od italského architekta a sochaře Gian Lorenza Berniniho.

Touto legendou se inspirovali i další umělci.

DOTEK

 Dotýkání patří mezi základní lidské potřeby. Pomocí dotyků poznáváme svět, vytváříme si vztahy k okolním lidem. Některé dotyky přímo vyžadujeme - hlazení, laskání, poklepávání, jemné masírování, lochtání, to vše nám je příjemné. Samozřejmě tu pak máme dotyky společenské, třeba podání ruky a bohužel se můžeme někoho dotknou i velmi nepříjemně, uhodit, strčit, kopnout.

Záleží jen na vás jaký druh dotyku si vyberete, čeho nebo koho se budete dotýkat.

Snad nejznámější dotyk v umění je součástí fresky Zrození Adama od Michelangela Buonarrotiho ze Sixtinské kaple ve Vatikánu, která vznikla v létech 1508-1512. Zobrazuje dotyk, pomocí kterého předává Bůh Adamovi jiskru života a tím ho oživuje. Adam se právě probudil a do jeho zemdlelé, uvolněné ruky se přenáší energie od Boha. Tímto okamžikem začíná historie lidstva.

Plné dotyků jsou také malby Gustava Klimta.

Polibek, 1908

Tři věky ženy, 1905

Přímo s dotýkáním v průběhu tvorby pracovala Adriena Šimotová, která frotážovala skutečná lidská těla. Dotyk je přímo podstatou její tvorby.

Adriena Šimotová - z cyklu Dotek barvou - Nanebevzetí 1992-93

DÉŠŤ

Dneska využijeme deštivého počasí, kdy horké až letní dny vystřídal vydatný déšť, který přinesl rozkvétající přírodě tolik potřebnou vláhu.

Pracujte s barevností, jakou barvu má déšť, zatažená obloha. Někdy i při dešti může zasvitnout sluníčko a třeba se objeví i duha. Rozpíjejte a zapíjejte do sebe barvy, nechte je stékat, kapat, tak, jako opravdický déšť. Déšť může být lehoučký, třeba jako jarní deštíček, silný liják, vytrvalý, nebo může jen mrholit. 

David Hockney - Déšť

David Hockney

Oliver Flores

A tady už máte zosobnění deště v podobě porcelánové panenky.

Alexandra  Koukinova - Déšť

Pro inspiraci tu máte několik nádherných ilustrací Josefa Palečka. Není to sice déšť, ale podívejte se jak malíř krásně kombinuje barvy a jakou fantazii má. Jako bychom se ocitli v barevném snu.

Josef Paleček

SPÁČI

 Spánek a snění je častou inspirací pro umělce. Je to čistě individuální činnost, protože to jak spíme, o čem sníme je jen naše, a nikdo se k nám do snů nemůže dostat. O vlivu snění v umění bychom se asi mohli bavit strašně dlouho, ale my se dneska zaměříme přímo na spící postavu. Když spíme, nemůžeme kontrolovat jak se tváříme, jakou máme pozici, jak vypadáme. Už jste někdy pozorovali někoho spícího, jak se mu uvolní svalstvo, jak se tváří, když se mu zdá něco příjemného, nebo naopak, když má noční můru. Všichni máme také své oblíbené pozice při kterých se nám nejlépe usíná a pak ty, v kterých se probouzíme. Pozorujte, kreslete, malujte.

Henri de Toulouse-Lautrec - V posteli, 1892

Édouard Vuillard - V posteli, 1891

Édouard Vuillard - Žena v posteli, 1891

Édouard Vuillard - Madam V. spící, 1892

Paul Gauguin - Snění, 1892

Vincent van Gogh - Siesta, 1890

Henri Rousseau - Spící cikánka, 1897

Nádherné kresebné studie.

Egon Schiele - Dvě spící dívky, 1911

Egon Schiele - Spící pár

David Hockney - kresby, 60. léta 20. století

Úžasné jsou také textilní objekty Maryam Ashkanian z cyklu Spáči.

A ještě něco k nočním můrám.

Henry Fuseli - Noční můra, 1781

Francisco Goya - Spánek rozumu vytváří příšery, 1799 (z cyklu Hrůzy války)

KVETOUCÍ VĚTVIČKA

Máme tu jaro, sluníčko alespoň chvílemi svítí, a všechno rozkvétá a příroda se nám mění před očima.
Tentokrát máte za úkol nakreslit nebo namalovat rozkvetlou větvičku. Může být ze stromu či z keře. (Pokud byste měli problém s květy, můžete ztvárnit i rozpučelou větvičku s mladými lístky.)
Právě nádherně kvetou třešně, někde i sakury, magnólie, ale už se začínají objevovat kvítky i na jabloních.
Kdo rád maloval kvetoucí květiny byl třeba Vincent van Gogh. Nejznámější jsou sice jeho Slunečnice, ale velmi něžná je i rozkvetlá mandloňová větvička. Dopodrobna si ji můžete prohlédnout v Amsterdamském Van Gogh muzeu. Mandloňová větev

Pokud byste si chtěli zblízka prohlédnout slavné Slunečnice, můžete alespoň virtuálně navštívit National Gallery v Londýně. Slunečnice

Rozkvetlé stromy jsou velmi častým námětem asijských umělců. 

Utagava Hiroshige - Švestková zahrada v Kameido, 1857

Inspirován tímto barevným dřevorytem byl právě van Gogh, který namaloval jeho kopii, olejovými barvami.

Vincent van Gogh - Kvetoucí švestka, 1887

Nádherně také kvetou sakury, odborně Sakura ozdobná, které pocházejí z Asie. Velmi populární jsou v Japonsku, kde nejméně od 3. století byly na jejich počest pořádány oslavy Hanami, kdy se v rozkvetlých parcích setkávají celé rodiny a těší se z krásy rozkvetlých sakur. V Japonsku jsou sakury symbolem pomíjivého života, protože tak rychle odkvétají, v Číně pak symbolizují ženskou krásu a lásku.

Hokusai - Pohled na horu Fudži přes rozkvetlé sakury

Tady máte pár teplických sakur před divadlem, jsou plnokvěté a opravdu překrásné.

A ještě něco ze zahrádky.