Příští týden jsou podzimní prázdniny a také na tuto dobu spadá hned několik svátků. Jsou to na jednu stranu svátky smutné - Dušičky, kdy vzpomínáme na všechny zesnulé, ale v některých zemích jsou spojené s velkými oslavami, průvody. Pojďme se tedy i my inspirovat Halloweenem nebo mexickými oslavami Dne mrtvých.
STRAŠIDELNÝ BÁL
Nakreslete nebo jinak ztvárněte strašidelné postavy, nejlépe v pohybu, v tanečním reji. Mohou i nemusejí připomínat člověka, měly by být alespoň tři. Snažte se o vystižení strašidelné nebo tajemné atmosféry strašidelného bálu. Inspirujte se třeba halloweenskými párty nebo mexickým karnevalem oslavujícím Den mrtvých. Nemusí to být jen kostlivci, ale třeba i čarodějnice, různá strašidla.
31. října se slaví Halloween.
1. listopadu je svátek Všech svatých.
2. listopadu Památka všech zesnulých tak zvané Dušičky.
Už od pradávna lidé věřili, že v tomto čase se prolíná svět živých a mrtvých. Staří Keltové slavili konec roku a křesťané zase věřili, že duše mrtvých z očistce mohou navštívit pozemský svět. V očistci pykají za své hříchy a v tento den si od svého utrpení mohou odpočinout. Lidé v tento den prostírali i pro své zemřelé příbuzné, mysleli na ně v modlitbách, do lamp místo oleje dávali máslo, aby si jím mohli potřít popáleniny, někde se dokonce chodilo koledovat, podobně jako na Halloween. Peklo se i speciální pečivo, právě pro koledníky, říkalo se mu dušičky nebo kosti. Byly to takové plněné rohlíky, a aby zbloudilé duše v našem světě nezůstávaly, vyřezávaly se na ochranu lampičky z řepy.
Halloweenské oslavy pocházejí z Irska a dnes se slaví hlavně v anglicky mluvících zemích. Lidé se převlíkají do strašidelných kostýmů, chodí koledovat a vydlabávají se dýně.
V Mexiku 1.-2. 10. slaví Den mrtvých - Día de los muertos. Tento svátek je dokonce zapsán od roku 1993 na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Je to spojení aztéckého svátku s tím křesťanským. Kdo jste viděl půvabný film Coco, určitě znáte. Zdobí hroby, domácí oltáříčky, malují si tváře a pořádají hostiny na hřbitovech.
Diego Rivera - Sen o nedělním odpoledni v Alameda Central, 1946-47 |
Žádné komentáře:
Okomentovat