Milé děti, moc vás zdravím z prázdné "Zušky", dnes cestu k nám do školy bohužel mít nebudete, ale naštěstí ještě každý den chodíte do základní nebo mateřské školy. Někdo to má blízko a chodí pěšky, jiný jede s rodiči autem nebo autobusem, někdo dokonce může jezdit do nebo ze školy vláčkem.
Po ránu jste asi pěkně rozespalí, koukáte na sotva probuzené okolí, krajinu, město a rychle spěcháte, abyste nepřišli pozdě.
Když se ale jde ze školy nebo školky, to je jiná, je víc času se někde zastavit, poohlídnout se kolem a sesbírat spadané kaštany. Na větvi zahlédnout veverku, venku se venčí psi a děje se i spousta dalších věcí. Může se nám také přihodit nějaká zajímavá příhoda. Zkuste zavzpomínat.
Zkuste mi dnes tu vaši cestu do, nebo ze, školy a školky nakreslit.
Potřebovat budete papír, tužku, pastelky nebo fixy.
Dříve to měly děti složitější, do školy chodily už od mala samy, často to měly hodně daleko, i několik kilometrů. Takhle viděl cestu do školy Josef Lada, český ilustrátor. Na druhém obrázku je možná ta cesta ze školy, dětské hry a odpoledne, kdy děti musely doma pomáhat, třeba s hlídáním dobytka na pastvě.
Město pohledem slavného českého skladatele a klavíristy Jiřího Šlitra, který uměl také báječně kreslit. Možná budete znát i některou z jeho písniček - třeba Malé kotě, spalo v botě, ... (text napsal Jiří Suchý). Koukněte, kolik čar použil, kolik oken musel nakreslit.
Já jezdím do a ze školy na koloběžce, dnes jsem sice trochu zmokla, ale doufám, že večer se vyčasí. Včera jsem totiž jela zpátky do krásného zlatého západu slunce. Jela jsem kolem zimního stadionu a z komínu řetenické sklárny jsem slyšela pískat sokola stěhovavého, který by tam měl hnízdit.
Žádné komentáře:
Okomentovat