Tak už máme po svatém Martinovi, který sníh sice nepřinesl a na horách už trochu nasněžilo, ale blíží se nám advent a vánoce, a tak si uděláme trochu zimní atmosféry.
Dnes se podíváme na sněhovou vločku. Jsou to úžasné, nádherné a pomíjivé krásky, které mizí po doteku nebo v našem dechu.
Věděli jste, že každá vločka je unikátní a každá také jinak padá.
První fotografie sněhové vločky vznikla už v roce 1885 (Wilson Bentley), ale pojednání o sněhových vločkách napsal už německý astronom a matematik Johanes Kepler v roce 1611. V roce 1636 pak i francouzský fyzik René Descartes. Oba zjistili, že vločky mají tvar šestiúhelníku, mají nejčastěji šest ramen, ne úplně souměrných. Taková nejtypičtější vločka vzniká za bezvětří.
Ale známe několik typů sněhových vloček - tady
Za teploty -2°C vznikají vločky trojúhelníkové.
Největší sněhová vločka měřila v průměru 38mm a byla pozorována v roce 1887 v americké Montaně.
Žádné komentáře:
Okomentovat